Učení skrze chyby

Už jako malé děti se učíme, že chybovat je špatné. Že lepší je odpovědět správně. Správná odpověď vede přece k lepším známkám a k většímu úspěchu. A tam venku je zatraceně soutěživý svět, který neúspěšným dovede pořádně zatopit. Přitom chybování je přirozenou součástí procesu, který lidi povzbudí k tomu, aby zkoušeli věci dělat jinak, lépe a aby uspěli. Velký význam v procesu práce s chybou hraje ovšem způsob, jakým si ji vysvětlujeme. Celoživotní výzkum právě tomuto tématu zasvětila Carol Dweck která jej shrnula ve své knize MindSet: The New Psychology of Success.

Svůj výzkum začala Carol Dweck v 60. letech, kdy byla žhavým tématem tzv. naučená bezmocnost. To je ztráta vůle v důsledku opakovaných setkání u laboratorních zvířat, obvykle navozovaná sérií nepříjemných (bolestivých) podnětů, jimž nemohou uniknout. Po určité době se pak už ani uniknout nesnaží, a to i když by mohla. Carol Dweck přemýšlela, jak se s podobnou situací vyrovnávají lidé. Co způsobí, že se třeba i velmi schopný člověk vzdá v důsledku selhání tam, kde by jiný byl selháním naopak motivován zkusit to znovu.

Její výzkumy odhalily, že rozdíl mezi reakcí ve formě bezmocnosti a jejím opakem – tedy odhodláním zkoušet nové věci a překonávat obtíže  - leží v přesvědčení o tom, proč se nám v dané situaci nedařilo. Lidé, kteří připisují své selhání nedostatku talentu nebo schopnosti, rychle ztratí odhodlání i v oblastech v nichž vynikají. Naopak ti, kteří jsou přesvědčeni, že do věci prostě nevložili dost elánu nebo energie budou nezdarem naopak pohnuti k vyššímu výkonu.

Selský rozum nám říká, že schopnosti plodí sebedůvěru. A skutečně tomu tak je, dokud jdou věci snadno. Ve chvíli, kdy nastanou problémy, kdy čelí složité úloze, se dokonce i mezi malými dětmi začínají objevovat diametrální rozdíly. Lidé orientované na mistrovství jsou skutečně odhodlaní se něco naučit. A cíl „naučit se něco“ plodí docela jiný směr myšlenek a chování, než cíl „podat výkon“.

Tento problém se ale zdaleka netýká jen malých dětí, zasahuje celou lidskou společnost. Vysokoškolští studenti, kteří  kteří touží primárně po tom vypadat chytře, se soustředí na aktivity, o nichž vědí téměř jistě, že v nich zazáří. Protože každé selhání je hrozbou jejich sebeobrazu. Tito studenti se věnují oborům nebo aktivitám, v nichž se nemusí příliš snažit, protože věří ve své pevně dané schopnosti (např. vrozenou inteligenci). Domnívají se, že pro úspěch není třeba tvrdě pracovat.

Taková víra není zcela iracionální. Student, který zvládne určitou matematickou úlohu vyřešit za pár minut je vskutku lepší v matematice než student, kterému vyřešení téže úlohy trvá několik hodin. Stejně tak hráč fotbalu, který dokáže skórovat bez většího úsilí je zjevně talentovanější než někdo, kdo musí pro dosažení stejného úsilí vytrvale cvičit. Logická chyba se skrývá v podvědomém zobecnění, že jakákoliv snaha v jakémkoliv úkolu – i velmi těžkém – je doznáním nižších schopností.

Podobný přístup se projevuje i ve světě podnikání, pokud se příliš soustředíme na hodnocení výkonu zaměstnanců, místo abychom napřeli všechny síly k  k dalšímu rozvoji jejich dovedností. Popularizátor vědy Malcolm Gladwell ve svém sloupku Mýtus talentu argumentuje, že známý krach Enronu na počátku 21. století byl způsoben dost možná právě tím, že jeho firemní kultura byla posedlá náborem vysoce talentovaných lidí. Lidí, kteří byli oslovováni pro svoje vrozené schopnosti, ale pak raději lhali a zakrývali chyby, než aby je přiznali, učili se z nich a problémy vyřešili, právě proto, že byli přesvědčení o svých vrozených schopnostech a nebyli zvyklí chybovat a s chybami se vyrovnávat.

Podobnému problému ale čelí potenciálně každý v člověk ve vedoucí pozici. Přílišné zaujetí tím neztratit tvář mu může bránit v tom konat odvážné, vizionářské kroky. Pokud se totiž coby manažer bojíte, že uděláte chybu, pak efektivně bráníte tomu se z takových chyb učit a celý váš přístup k řízení bude výrazně defenzivní – zaměřený na to hlavně nic nepokazit. Pokud to chcete změnit, bude to vyžadovat hodně dřiny, protože bude čelit celospolečenskému tlaku, který nás orientuje na výkon. Ale nikdo netvrdí, že změnit mindset je jednoduché nebo že v cestě za změnou se nedopustíme chyb. Ty přece patří k věci.

 

Posted on December 11, 2014 .