Move fast. Break things! Firemní kultura pro 21. století?

Kdybyste se před pár lety prošli kancelářemi Facebooku, našli byste na zdech výše uvedený slogan. Zní chytlavě, „cool“, jako šitý na míru dnešní turbulentní době. Pokud se ale vaše firma nachází na prahu kulturní změny, bude jen málo záležet na tom, jaké „oficiální“ hodnoty se na zdech objeví. Protože firemní kultura je - zjednodušeně řečeno - především to „jak se věci dělají“, tj. jaké vládnou psaná i nepsaná pravidla, jak vypadá každodenní rutina v práci, typické způsoby komunikace, společenské normy a etika chování. Když ale každá firma představuje „svět sám o sobě“, lze vůbec identifikovat společné kulturní jmenovatele, které jsou klíčem k úspěchu? A je vlastně kultura pro úspěch firmy zásadní? Odpověď na tyto otázky nám dávají některé empirické studie z posledních let, které nejen poukazují na to, že firmy se silnou kulturní identitou dosahují lepších výsledků, ale i pojmenovávají faktory, které k úspěchu vedou. Jedním z nejzajímavějších pohledů na kulturu organizací představuje model tzv. „soutěžících hodnot“ (Competing Values Framework), který definuje čtyři základní kulturní orientace: zaměření na efektivitu procesů a kontrolu („hierarchická kultura“), na soutěžení a profitabilitu („trhová kultura“), na spolupráci a lidi („klanová kultura“) a na vytváření, změnu a inovace („vývojová kultura“). Prakticky každá firma je přirozeně do jisté míry hybridem těchto čtyř faktorů. Z pohledu dlouhodobého úspěchu (podmíněného zejména přidanou hodnotou, kterou je firma schopna nabídnout svým klientům) se však ukazuje jako největším „tahounem“ kultura inovativní - pokud však jde ruku v ruce se silnou orientací na výkon. Možná si při slově „inovativní“ již v duchu vybavujete některé firmy zvučných jmen. Co ale vlastně mají tyto úspěšné kultury společného? V první řadě je to ochota snášet riziko, které se pojí s experimentováním a testováním nových nápadů. To umožňuje rychle přinášet nová řešení a pohotově reagovat na vnější změny. Dalším důležitým faktorem je výrazná orientace směrem ven, ke klientům, kterým firma přináší hodnotu, a do vnějšího světa, který je zdrojem příležitostí a inspirace. (Nejde tedy o běžně proklamovanou „pro-klientskou orientaci“, ale o zvídavý, empatický zájem o názory a problémy svých klientů i neklientů.) A nakonec je to vnitřní důvěra spojená s velkou mírou nezávislostí lidí v myšlení a rozhodování, která jde ruku v ruce s oslabením důležitosti hierarchických struktur. Chcete-li tedy mít ve firmě kulturu, která uspěje v 21. století, pohybujte se rychle, počítejte s tím, že při tom co-to rozbije, a důvěřujte svým lidem, že vše nakonec dobře dopadne! :-)

Posted on October 15, 2014 .